Vánoce jsou krásné svátky. Pro tvoření jako dělané. Domovy zdobí většina z nás i kdyby se jednalo pouze o jednu borovicovou větvičku v okně. Vše se třpytí, světýlka poblikávají a plameny svíček se mihotají. Když nasněží, je to i pořádná romantika. Letos ale sníh nikde a tak je potřeba vánoční atmosféru podpořit ještě jinak.
V kreativním šuplíčku mám už delší dobu uloženy krásné hvězdičky, srdíčka ze samotvrdnoucí hmoty. Některé možná budou keramické, ale vzhledem k bílé barvě a matnému povrchu se bude jednat o hmotu zasychající na vzduchu bez potřeby vypalovací pece. Do některých jsou otištěné větvičky s jehličím. Hned se mi rozsvítila DIY kontrolka a nápad byl připsán na TO DO list.
Představa je tedy jasná. Řetěz na stromeček, větvičku nebo jen tak na parapet, okno. Žádné srdíčka ale pro mě spíše k vánocům pasující hvězdičky. Vykrajovátka mám! Po zaschnutí hvězdičky navléknu na přírodní provázek. Bude tvořit krásný kontrast se sněhově bílou hmotou. A nebude to málo? Myslím že ano, vytáhnu ještě pro zichr dřevěné korálky. Vyzkoušíme, uvidíme.
Postup výroby:
- nastříhat větvičky (thuje nebo jiné cypřišovité),
- vyválet hmotu,
- přiložit na hmotu větvičky a ještě jednou přejet válečkem,
- vykrojit hvězdičky,
- nechat uschnout,
- navléknout.
Není modelína jako modelína. Tahle musí být samotvrdnoucí, možná existuje i nějaká na zapečení v troubě. Pravděpodobně bude mnohonásobně dražší a přidělá více práce. Našla jsem několik značek. Od KOH-I-NOOR hmotu KERA plast, španělskou značku JOVI, německou DAS a holandskou CREALL. U té holandské mě zaujala řada Deco Lifestyle. Mají úžasné, dnes populární barevné odstíny jako cement, dřevo, granit. Takže jeden nápad jsem stvořila, ale mám nového brouka v hlavě – granitovou hmotu!
Větvičky jsem ostříhala z thujky před domem. Thuje mají totiž větvičky ideálně vodorovně rozložené. Jehličky jsou strukturované, šupinaté, takže jejich další umělecká výhoda. A rozložené na hmotě, stačí jen jemně přejet válečkem, aby vytvořily reliéf. Pak už stačí jen vzít vykrajovátko i ideálně umístit. Některé hvězdičky budou celé s reliéfem, některé jen na půl, jiné jen s jedním cípem. Ať jde vidět, že se jedná o ruční práci – každý kousek je originál. Mám i vykrajovátko s malou hvězdičkou uprostřed a co vám budu vyprávět. Ty ač jsou o dost pracnější, jsou naprosto kouzelné.
Dírky! U prvních hvězdiček jsem zapomněla dělat dírky, ale rychle jsem se k nim vrátila a hmota byla ještě měkká. Na dírky jsem si vzala přímo výsečník na kůži. Ale použít by se dala jakákoli jiná trubička.
Jemně jsem přemístila hvězdičky na dřevěné prkénko, aby mohly do rána uschnout a vytvrdnout. Zůstaly v kuchyni na lince a našel je manžel. Tentokrát poučen z dřívějška se radši zeptal, jestli to je cukroví nebo něco… no zase kdo ví co… A znáte ten vtip „Chudák krokodýl, ten se tak těšil.“? Tak asi tak.
Druhý den jsem je začala navlékat na přírodní provázek. A opravdu to chtělo něco navíc, něco přidat. Takže dřevěné korálky. Na první řetěz jsem použila 10 hvězdiček a bylo to málo, byl moc krátký, ale roztomilý. Ideálně je těch 15, možná i 20 kousků. Použila jsem celou 500 g hmotu. Řetězy jsem zabalila do krabiček z lepenky a přibalila k dárkům celé rodině. A měly úspěch, větší než by se mi mohl zdát. Tak s chutí do toho!
